sobota 31. března 2012

RC Review: Lovkyně snů - Procitnutí

Název: Lovkyně snů - Procitnutí
Autor: Lisa McMann
Série: Lovkyně snů
Díl: 1.
Nakladatelství: Fragment
Vyšlo: 10/2011

Anotace:

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...



Sny...

Každý máme sny a můžeme být rádi, že máme své vlastní. Janie takové štěstí nemá. Už od osmi let se propadá do snů  lidem, kteří usnou v její blízkosti a nemůže tomu zabránit. Nezáleží na tom, jak moc hrozný ten sen je, jestli je to noční můra, nebo erotický sen, Janie tam musí být a pozorovat co se děje. Ale co když to může být jinak? Mohla by snad Janie nějak ovlivnit průběh snu někoho jiného?


Postavy...

Janie žije s matkou která se o ni ale vůbec nestará, a je takzvaně řečeno pořád v lihu, takže Janie je na všechno úplně sama. Hrozně moc chce jít na vysokou a tak si šetří to něco málo peněz, co si vydělá. Pracuje totiž v pečovatelském domě, protože jak sama říká, staří lidé mají lehké spaní.

Občas má Janie v hlavě zmatek, není se ale čemu divit, když prožila tolik cizích snů a nočních můr, takže jsem ji pořádně litovala. Ale pak začne Janie svítat na lepší časy a objeví se Cabel. 



Cabel je moc zajímavý týpek. Je moc moc zvláštní a i když jsem z něj měla ze začátku docela rozporuplné pocity, později jsem si ho oblíbila. Nechybí mu dávka tajemna v únosných mezích a v nejednom okamžiku mě v knížce překvapil. Taky si toho dost prožil a je jenom dobře, že našel Janie.
Otázkou ale je, jestli se dokáže vyrovnat s jejím tajemstvím, které mu, jako jedinému člověku, svěřila. Jak byste se cítili, kdyby se vám někdo, koho nejspíš miluje vkrádal do snů a věděl o vašich nejhorších nočních můrách, nebo naopak o největších tužbách? Cabel se s tím pere, na můj vkus to nakonec přijme až moc lehce.

Styl vyprávění...


Dalo by se říct, že knížka je psána formou deníkových zápisků, ale to není přesné, protože Janie nic nezapisuje.
Máme totiž možnost, sledovat její život v postupných časových úsecích. Ze začátku mi docela dlouho trvalo, než jsem si na to zvykla, ale pak jsem se začetla a nedělalo mi to problém.
Příběh se dobře čte, je psán v přítomném čase ve třetí osobě a navíc je tu ten neokoukaný námět se sny, se kterým se autorka poprala dle mého víc než dobře. 
 

Moje hodnocení:

Když mi knížka přišla a já ji vzala do ruky, nevěděla jsem co očekávat. Ani po prvních stránkách jsem nevěděla co si mám myslet, hlavně kvůli té časové linii, ale zachvíli jsem to překonala a vesele pokračovala dál ve čtení.

Možná, že ještě další rušivý element bylo Cabelovo jméno, protože jsem ho prostě občas přečetla jako Kabel nebo pak mi začalo naskakovat i Caleb.

Každopádně kniha je perfektně napsaná, je velmi realistická, hlavní hrdinové jsou prostě takové ztracené existence, které si musí vydobýt své místo ve světě. Jejich vztah je tak komplikovaný, jak jen může být - jednou nahoře, jednou dole a chvílemi mi jich bylo opravdu líto. Knize dávám 8/10 a moc se těším na pokračování, jsem totiž zvědavá, jak to s těma dvěma dopadne.

 A nakonec, chtěla bych velmi poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

2 komentáře:

  1. Procitnutí se mi moc líbilo i na ten styl vyprávění jsem si pak zvykla a těším se na další díl, jen doufám, že mne nezklame. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Na tuhle knížku se rozhodně chystám, dokonce se mi i poštěstilo ji vyhrát, a tudíž ji mám doma, za což jsem fakt ráda. Jsem zvědavá, jaká bude, protože ji všichni dost chválí. A taktéž jsem zvědavá, jak mi sedne styl psaní, jelikož ten je v každé recenzi zdůrazňován, protože je prý zvláštní. Tak uvidíme :)

    OdpovědětVymazat