úterý 28. srpna 2012

Mám přečteno: J.R.Ward - Znovuzrozený milenec

Název: Znovuzrozený milenec
Autor: J.R. Ward
Série: Bratrstvo černé dýky
Díl: 10.
Počet stran: 672
Nakladatelství: Baronet
Vyšlo: 8/2012

Anotace:
Od smrti jeho shellan už by v Tohrmentovi nikdo nepoznal toho upířího vůdce, jímž kdysi býval. Fyzicky sešlého a beznadějně zoufalého, se zlomeným srdcem ho přivádí zpět k Bratrstvu padlý anděl, který chce prospět především sám sobě. Teď znovu bojuje, nelítostný a pomstychtivý, nepřipravený čelit nové, jiné tragédii. Když Tohr začne ve snu vídat svou milovanou – uvězněnou ve studené, izolované zemi-nezemi daleko od klidu a míru Stínu – obrací se k andělovi s nadějí na záchranu té, kterou ztratil. Protože mu ale Lassiter říká, že se musí naučit milovat jinou, chce-li osvobodit svou dřívější družku, Tohr ví, že už jsou všichni předem odsouzeni… Jenomže pak se mu začne dostávat pod kůži žena s temnou minulostí. Na pozadí běsnící války s bezduchými a s novým klanem upírů, který usiluje o trůn Slepého krále, potýká se Tohr se svou pohřbenou minulostí a velmi žhavou budoucností plnou vášně… ale dokáže popustit uzdu svému srdci a všechny osvobodit?

*OBSAHUJE SPOILERY!*


*
"Živí a mrtví jsou stejní. 
Všichni jen hledají domov."
-Lassiter
Vracíme se už podesáté zpátky do Caldwellu, kde zuří válka mezi upíry a Vyhlazovací společností. Teď je ale navíc ještě ve hře divoká karta v podobě Bastardů vedených nelítostným Xcorem. 
Tohr přišel o svou milovanou a je z toho opravdu... špatný. Welsie byla jeho život a je on se z jejím odchodem nemůže srovnat. Když mu Lassiter řekne, že je uvězněná v Mezičasí a že Tohr ji odtamtud může dostat tak, že bude milovat jinou, ví, že Welsie nikdy nedostojí klidu.
Knížka je rozdělená na čtyři části - Jaro, Léto, Podzim, Zima.

Na knížku jsem čekala skoro rok, pak jsem si ji hned po vydání objednala v angličtině. Jenže to jsem přečetla jenom části John&Xhex a Qhuinn&Blay. Tohr totiž nikdy nebyl můj oblíbenec a musím říct, že ani tahle knížka na tom nic nezměnila. 
Uvědomuju si, že je to v podstatě dokonalý chlap, tak jak ho Ward vykreslila... je krásný, čestný, ochranářský (což muže někomu lézt u upířích mužů na nervy)  a bůh ví, co všechno dalšího. Mně ale jeho charakter nesedl. Stejně tak to je i s Nijakou *(Autumn)*. Jejich příběh mě prostě vůbec nebavil a měla jsem co dělat, abych jejich části nepřeskakovala.  
Pro Tohra nebylo vůbec jednoduché nechat Wellsie odejít a několikrát to vypadalo tak, že ji prostě nezachrání a ona bude i s jejich nenarozeným dítětem zatracená.  
Zlepšilo se to až na konci, kdy konečně Tohr vytmavil Nijaké co si o ní myslí. Takže pro mně jejich příběh začal asi někde kolem strany 550. Nicméňě úplné zakončení mě dostalo a trošku zlepšilo moje mínění o těch dvou. 
A Lassiter? Já toho šílenýho anděla miluju. S Tohrem se vůbec nemazal a nebál se mu vytmavit, co si o něm myslí, a co ten idiot dělá za pitomosti. A že jich dělal hodně. V knížce má jednu úžasnou scénu s Jane, pokud jste četli víte, pokud ne, přečtěte si :)
Vztah Johna a Xhex... bylo to špatné a moc. John jako vazaný muž nemůže vystát myšlenku, že by ženuška bojovala a Xhex nemůže vystát, že by nebojovala. 
Jejich manželství se rozpadne a během toho roku to vypadá s nimi občas opravdu bledě. John se ale nakonec sebere a slepí to dohromady. I když mě jejich část knihy bavila ze všech nejvíc, doufám, že je už Ward nechá napokoji.
Jako další.. třeba Assail. Sakra, já ho žeru. Zajímalo by mě, odkud je zač a co má co dočinění s Xhex. Doufám, že v dalších knížkách se o něm dozvíme víc. 

Wrath se znovu zamračil. "Proč s tím přicházíš zrovna teď?"
"Řekněmě prostě, že jsem narazil na nadbytek zúčastněných stran."
"Buď konkrétnější."
"No jedna z nich měří asi metr osmdesát. Tmavé vlasy na ježka. Jméno se rýmuje na sex a tělo má k tomu jako stvořené." 
Qhuinn a Blay... bože já bych jim naliskala! Oběma, ale hlavně Qhuinnovi. Za ty roky co se to s nima už táhne by oba mohli mít rozum, ale to né, *Qhuinn se prostě s tou Laylou musí vyspat, z čehož je na prášky Blay a taky dělá blbosti.* Na jejich knížku se těším snad tak, jak jsem se na žádnou knihu ještě nikdy netěšila. Ti dva jsou prostě u mě #1. Akorát mám pocit, že umřu, než se dočkám jeijch příběhu.
Kdo mě v knížce ale naštval ještě víc než tihle dva, je Layla. Ta ženská mi prostě leze na nervy a měla by si ujasnit, co chce a neku-nekazit život ostatním.
Na koho jsem ale opravdu, ale vážně moc zvědavá, je Xcor. Jeho Bastardi jsou celkem zajímaví, ale jejich vůdce je ještě lepší. *Zajímá mě, jak to chce Ward vyřešit s ním a Laylou.* Na to si opravdu počkám. To že je negramotný... nad tím jsem se celkem smála, když usiluje o královský trůn. Měl by si chudáček uvědomit, že papírování se nevyhne. Ale od čeho má taky Throea? Pokud by s ním teda zůstal.

Kolem a kolem... myslím, že mi nic neuteklo, když jsem si předtím nepřečetla Tohra&Autumn. Sice mi uteklo pár dobrých částí, ale to mě nezabilo. Kdyby byla knížka jenom o nich, nevím, jak bych ji ohodnotila. Naštěstí tam byli i ostatní dějové linie, takže 7,5/10.
A jakkoliv mě tahle knížka nebavila, červeným fixem si zakroužkuju v kalendáří 26,3,2013, to je den, kdy by měla vyjít knížka Lover at Last - tedy Qhuinnův a Blayův příběh.

Žádné komentáře:

Okomentovat