RC Review: Bohové Olympu - Neptunův syn
Název: Neptunův syn
Autor: Rick Riordan
Série: Bohové Olympu
Díl: 2.
Počet stran: 480
Nakladatelství: Fragment
Vyšlo: 9/2012
Anotace:
Ztracený Percy Jackson se vrací zpět! Ztratil však paměť a neví, kdo je,
odkud přišel a jaké je jeho poslání. Z hlubokého spánku se probudil u
vlčice Lupy, která jej poslala do Tábora Jupiter, římské obdoby Tábora
polokrevných. Všichni kolem ho považují za syna boha Neptuna, římského
boha moří. Společně se dvěma členy tábora je vyslán na Aljašku. Podaří
se jim osvobodit boha smrti Thanata, kterého uvěznili obři? Jaké další
nebezpečí čeká Percyho, kterému se během cesty začíná vracet paměť?
POKUD JSTE NEČETLI PRVNÍ DÍL, OBSAHUJE SPOILERY
„Přesně tak,“ souhlasil Jason.
„Percy Jackson je ve druhém táboře a zřejmě si nepamatuje, kdo je.“
Tak takhle šíleně napínavě
končí první knížka Bohů Olympu. Myslím, že nemluvím jen za sebe, když napíšu,
že to čekání bylo až nesnesitelně dlouhé a já se druhého dílu a konečně svého Percyho a ostatních hrdinů
z Tábora polokrevných a nyní i z Tábora Jupiter nemohla dočkat.
Tentokrát si ještě neodpustím něco málo k obálkám.
Celkově u Rickových knížek se mi obálky nikdy moc nelíbily, přišly mi buď moc
jednoduché, nebo jen tak splácané. Jenže to není pravda. Když jsem se zamyslela
nad dějem knížek a postavami celkově, ty obálky k tomu prostě sedí. Ano, a
trvalo mi velmi dlouho k tomu dojít, přesněji řečeno 8 Rickových knih.
҈҈҈
Percy Jackson se probudil a neví kdo je. Navštívil
vlčici Lupu, u které chvíli pobyl s jejími vlky a zdokonalil se
v boji. Pak byl poslán do šíleného světa plného příšer, které ho chtějí
zabít, jen s instrukcemi, že má následovat svůj instinkt a jít na jih.
Potom, co je málem zabit dvěma Gorgonami se
konečně dostává do Tábora Jupiter, římské obdoby Tábora polokrevným, ale to on
neví.
Jeho vstup do tábora je celkem, jak to říct?
Teatrální? Asi ano, ačkoliv to neměl Percy ani v nejmenším úmyslu, prostě
se chtěl dostat někam do bezpečí, kde bude mít chvilku klidu od nestvůr, které
se ho snaží zabít. U vstupu do tábora ho ‚zachrání‘ Hazel s Frankem, dva
další hlavní aktéři knížky.
Po absolvování výslechu, kdo je a odkud je –
odpovědí na obě otázky je nevím – ho pustí dál do tábora. Nikdo není nadšený,
že se tam objevil syn Neptuna, protože potomci tohohle boha tam nemají zrovna
nejlepší reputaci.
Ale to všechno musí stranou, protože je tu
problém, a to neumírající nestvůry. Někdo – lépe řečeno Giganti – uvěznil boha
smrti Thanata, takže duše nepřecházejí na druhou stranu a můžou se vrátit zpět.
Což je obrovský malér.
*
Postav je tu opravdu mnoho a já musím říct, že až
na protivného, ambiciózního, nafoukaného a mocichtivého Octaviana, který vraždí
plyšáčky, jsem si oblíbila všechny.
Percy i když neví, kdo je, je pořád Percy.
Obětavý, pro kamarády schopný udělat cokoliv, v podstatě pokaždé když se
objevil na scéně, tak z něj vyzařovalo… no prostě jeho osobnost.
Novou postavou, ovšem neméně sympatickou je Hazel.
S temnou a bolestnou minulostí, musí se potýkat s tím, co dříve
udělala. Je taky tak nějak zamilovaná do svého nejlepšího kamaráda Franka, který je třetím a posledním 'hlavním hrdinou' téhle knížky.
Frank to taky nemá zrovna jednoduché, je pronásledovaný svým prokletím a darem své rodiny, o kterých se dozvídá až teď a nějak se s nimi musí vyrovnat.
No a s vyjmenováváním těch úžasných postav bych mohla pokračovat ještě hodně dlouho. Ale koho ještě můžu zmínit, je prétorka Reyna, která má nevyřízené účty s Percym. O kterých on samozřejmě neví...
A pozor, objeví se zde ještě velmi překvapivě jedna postava, kterou známe, ale jinak nemá v Táboře co dělat... a kdo to je, to si přečtěte sami.
*
Co ještě ke knížce říct? Vždyť už jsem ji tu i tak vychválila do nebes. Rick si zachovává svůj styl. Knížka rychle plyne, všechno má svou logiku, navazuje na sebe, nejsou tam žádná slepá místa, hodně akce, úplně geniální monology i konverzace všech mezi sebou.
Vždycky jsem měla ráda ta rýmovaná proroctví, dokonce je mám někde vypsaná.. ze všech dílů Percyho a teď i z Bohů Olympu.. dobře, tohle sem nepatří. Každopádně v Táboře Jupiter jsou na tom s proroctvími o něco hůř, protože nemají orákulum...
Už tu pletu páté přes deváté a tak hurá k hodnocení. Vzhledem k tomu, že zavést kategorii 11/10 je hloupost, tak téhle knížce bude muset stačit hodnocení 10/10, které si nepochybně zaslouží. Opravdu zatím nejlepší knížka, kterou jsem od Ricka četla.
Knížka je sice určená mladšímu osazenstvu, ale mě je sedmáct a taky nedám na tuhle sérii dopustit.
Knížka je sice určená mladšímu osazenstvu, ale mě je sedmáct a taky nedám na tuhle sérii dopustit.
A koušu si nehty nedočkavostí na třetí díl, Znamení Athény. Doufám, že knížka vyjde co nejdřív, protože jsem koukala na jednu ukázku originálu, a nemůžu říct, že bych to tak chtěla číst.
Což - mě přivádí na další, ale už doufám poslední myšlenku, že překlad je skvělý. Opravdu, a hlavně ta proroctví-- ne, dobře, končím :)
Velmi děkuji nakladatelství Fragment za recenzní výtisk knížky.
0 komentářů