Autor: Richelle Mead

„Proč?“ chtěla jsem vědět. Už jsem skoro škemrala. Všichni mi říkají, že jsem výjimečně chytrá a že si dokážu poskládat informace dohromady a  vyvodit z  nich pozoruhodné závěry.  
Tohle ovšem bylo nad moje chápání. Nedávalo mi to žádný smysl. „Proč jsi to dělal? Proč jsi předstíral, že neumíš řídit?“
Vypadal, že se mu hlavou honí milión možných odpovědí, ale nebyl se ochoten podělit ani o jedinou. Nakonec zoufale zavrtěl hlavou. „Copak to není jasný, Sageová? Ne, samozřejmě, že není.
Dělal jsem to proto, abych měl důvod být s tebou. Takový důvod, abys ho nemohla odmítnout.“
To mě zmátlo ještě víc. „Ale… proč? Proč jsi to chtěl?“
„Proč?“ zeptal se. „Protože díky tomuhle jsem se k tobě mohl dostat blíž.“
Natáhl se a s jednou rukou kolem mého pasu a s druhou kolem krku si mě přitáhl blíž. Zaklonil mi hlavu a přiblížil ke mně rty. Zavřela jsem oči a tála, zatímco celé mé tělo pohlcoval jediný
polibek. Byla jsem ničím. Byla jsem vším. Měla jsem husí kůži a uvnitř jsem celá hořela. Tiskl se ke mně blíž a já ho objala kolem krku. Jeho rty byly žhavější a jemnější než cokoli, co jsem si dovedla představit. Zároveň byly odhodlané a mocné. Objímala jsem ho čím dál pevněji a polibek mu opětovala čím dál hladověji. Přejel mi prsty zezadu po krku a každičké místo, kterého se dotkl, jako by pulsovalo elektřinou. Ale nejlepší na tom bylo, že já, Sydney Katherine Sageová, vinna neustálým analyzováním světa kolem sebe, jsem přestala myslet.
A bylo to nádherné.
Aspoň do té doby, než jsem znovu začala.