Review: Magie krve
Autor: Tessa Grattonová
Série: Deníky krve
Díl: 1.
Počet stran: 352
Vazba: Hardback
Nakladatelství: Knižní klub
Vyšlo: 4/2013
Anotace
Ze středoškolačky Silly se stala po smrti rodičů samotářka a místní
podivín. Nick je naopak oblíbený a sebevědomý chlapec, který si však
kvůli své minulosti drží od lidí odstup. Oba cítí, že je váže zvláštní
pouto – a brzy se ukáže, že mají společnou schopnost provozovat kouzla,
která se provádějí pomocí krve. Nick, Silla a její starší bratr Reese
experimentují s magií, ale brzy zjišťují, že v ospalém prérijním
městečku na ně číhá někdo, kdo v magii krve hledá moc a nesmrtelnost a
jehož osud se proplétá historií jejich rodin už dlouhé desítky let...
bux.cz
¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨*¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨
zdroj |
Silla na kouzla nevěří. Jednou večer jde ale na hřbitov k hrobu rodičů a vyzkouší to. A zjistí, že magie vážně existuje. U toho ji nachytá Nick, který se právě přistěhoval do města.
Kouzlení Sillu okamžitě pohltí a nakonec do něj zatáhne i svého bratra Reese a potom i Nicka, který se ukáže být také čarodějem/pardon, magikem.
A když se ve městě objeví nový, temný a mocný nepřítel, musí proti němu spojit síly nebo to skončí opravdu špatně.
"Byli jsme tak tiší jako náhrobky kolem nás." str. 127
Vážení, tak tohle byla vážně katastrofa. Autorka se zřejmě snažila, aby postavy byly co nejvíc zajímavé a tajemné. Bohužel ale působily neuvěřitelně uměle.
Drusilla, alias Silla Pokaždé, když jsem to četla jsem si vzpomněla na anglické silly/hloupý/. Což ji opravdu vystihuje. Pořád se schovává za masky, jako by byla na jevišti a hrála představení.
Nick se mi ze začátku líbil. Ale kvůli přehnanému sarkasmu a neuvěřitelně neuvěřitelnému chování jsem zavrhla i jeho.
Co se týká dějové zápletky... nechat teenagery provozovat černou magii je trochu přehnané. Přesně to totiž krvavá magie je - jde o princip oběti.
Celé to bylo morbidní a roztahané. Do knížky byly vložené i kapitoly z minulosti, které ale na začátku vůbec nezapadaly. Jedno z mála pozitiv celé knížky bylo grafické zpracování, které je fakt pěkné. Střídání pohledů Silly a Nicka taky nebylo špatné, aspoň člověk věděl, co se jim oběma honí hlavou.
Je pravda, že styl vyprávění se čte velmi dobře. I tak ale nemůžu dát víc než 5/10.
Krev ve mně tepala a hnala se mi do špiček prstů a chodidel, tráva mě píchala. Pevně jsem zavřela oči, nadechla se a vydechla, soustředila se na pohyb bránice. Zaryla jsem prsty do hlíny. Voněla chladně a svěže. Kouzlo se mi propálilo žilami a hlavě mě bolela, jako by mě pověsili vzhůru nohama a cloumali se mnou.
str. 118
0 komentářů