Autor: Gena Showalter
Série: Mladé lovkyně mimozemšťanů
Díl: 1.
Počet stran: 288
Nakladatelství: MTV Books
Vyšlo: 6/2007
ČJ nevyšlo

Anotace
Byla vybrána, aby bojovala proti nepolapitelným nepřátelům mezi námi…

Phoenix Germainová se snaží získat zpátky důvěru své matky poté, co se vrátila z drogové léčebny, kde si odvykala na Onadyn - prvotřídní drogu pro mladistvé v New Chicagu. Ale když se jejich party v lese promění v nebezpečný boj s divokými mimozemšťany, které Phoenix nikdy neviděla, je dovedena domů ve stavu, který je podobný drogovému opojení. Dobrý den, polepšovno.

Až na to, že její matka neví, že Phoenix byla právě přijata do školy pro elitní tým mimozemského vyšetřování a odstraňování, kde se bude učit jak špinavě bojovat, tvrdě stopovat a jak zničit nepřítele. Její profesionální školení bude důsledné a nebezpečné, a skutečnost, že jedním z jejích instruktorů je Ryan Stone - až k smrti nádherný, devatenáctiletý agent, kterého tu noc potkala v lese - nedělá věci jednoduššími. Zvlášť, když randění s ním je zcela proti pravidlům…

zdroj

 Před mnoha lety přišli na Zemi mimozemšťané a vypukla válka. Po mnoha bojích a ztrátách na obou stranách byla nakonec podepsána mírová smlouva a všichni teď spolu žijí v míru. Nebo ne?
Tohle bylo to, co si sedmnáctiletá Phoenix myslela a co ji učili ve škole. Ale jako závislá na droze Onadyn, která je nutná pro přežití mimozemšťanů/=Outerů a smrtelně nebezpečná pro lidi, Phoenix byla už dvakrát na odvykačce.
Čtrnáct dní co se vrátila z té poslední se vyplíží na párty v lese, kde se zjeví tajemný Ryan Stone, který ji varuje ať zmizí před mimozemšťany a ona se mu jen vysměje. Mimozemšťané nejsou nebezpeční. Neútočí na lidi.
Tento fakt je jí ale vyvrácen zhruba o dvě vteřiny později, když je napadne smečka Outerů, o jejichž existenci nikdy neslyšela a snaží se zabít ji i její přátele.
Domů se vrátí ve stavu, který připomíná užití Onadynu a její matka se rozhodne pro ultimátní krok - pošle ji pryč, do tábora.
To, co ale Phoenix nikdy nečekala, je, že tábor je výcvikovým místem agentům A.I.R, speciální elitní jednotky pro vyšetřování a odstraňování Outerů.
A to, že sexy Ryan je instruktor a v táboře je přísný zákaz randění s instruktory ničemu vůbec nepomáhá.

„Jak se jmenuješ?“ Zeptal se mě. Jeho modré oči se točily, vířily. Jako hurikán.

„Phoenix.“

„Rozkošné,“ řekl.

„Nemyslel by sis to, kdyby to bylo tvoje jméno,“ zamumlala jsem.

Jeho rty se zaškubaly v úsměvu. „Mluvil jsem o tobě, ne o jméně. Ale líbí se mi také.“

On si myslel, že jsem rozkošná? „Je hloupé.“

„Ale vůbec.“

„Každý den mě někdo přirovnává k ptákovi, který shoří.“

„Ten pták povstane ze svého vlastního popela, silnější, než kdykoli předtím.“

Dobře. Teď se mi konečně líbilo mé jméno. Nikdy jsem o tom nepřemýšlela takto, ale ten obraz se mi líbil. Povstala jsem ze svého popela a snažila jsem se žít lepším životem.

str. 27

Phoenix je dobrá hrdinka. Hodně dobrá. Má tuhý kořínek a konečně je pevně rozhodntá udělat něco se svým životem a dát mu smysl. Tábor A.I.R se jeví jako dobrá příležitost a ona se snaží zapadnout a najít si přátele.
Ryan je jedna velká záhada. A to po vetšinu knížky, pořád se ochomýtá kolem, je tajemný a sexy a trousí otravné a provokativní poznámky.
Zbytek postav, čili osazenstva tábora se pohybuje v mezích na-nervy jdoucích teenagerům po agenty, kteří navás bez zaváhání vystřelí, takže vás usmaží žhavý paprsek a nic z vás nezbyde.
Musím podotknout, že dobrou práci odvedla i Phoenixina máma, která se na rozdíl od nějakých knih chovala skutečně jako rodič, který má starost o své dítě. 

Strana jedna A.I.R. Příručky pro cvičence

Byli jste vybráni pro tento program, protože jste prokázali potenciál, statečnost a správnou zapálenost. Což znamená, že zbytek světa vás považuje za příliš divoké, příliš nedisciplinované a příliš násilné.

I když tyto vlastnosti obdivujeme, nedělejte tu chybu, abyste si mysleli, že tu budete nespoutaní.

Budete snášet více pravidel a předpisů, než kdykoliv předtím, a budete se jimi řídit, pravděpodobně poprvé ve svém životě. Pokud ne, budete přísně potrestáni.

Modlete se, abyste nikdy nezjistili, co jsem tím myslel.

  str. 85

zdroj

 Co říct? Knížku jsem začala číst něco po desáté večer a skončila s ní okolo třetí ráno, protože jsem se nemohla odtrhnout.
Tahle série je sice spin-offem Lovkyní mimozemšťaů, ale není třeba to číst, pochopit se to dá i bez toho, protože na začátku je zde vše stručně, ale dostatečně vysvětleno, takže víte, v jakém světě se pohybujete.
Děj má rychlý spád a žádná slepá místa. Phoenix se snaží držet svých předsevzetí a vy jen otáčíte stránku za stránkou abyste věděli, co bude sál. V knize je plno vtipných hlášek a dialogů a já se chvílemi smála jako šílená.
Ať tedy dělám, co dělám, nezbývá mi nic jiného než knížce dát 10/10.  Vážně jsem byla dost překvapená, protože jsem tomu moc šancí nedávala. Možná proto, že jako první jsem četla druhý díl, na který bude recenze co nejdřív a který mi přišel stěží průměrný.