Dystopický rozmach

 Aneb upíři, vlkodlaci a jiná fantasy havěť už není in, moderní je žít ve zvráceném světě a bojovat proti špatnému systému. Jak jste na tom s dystopiemi vy? Máte je rádi? Anebo jich už máte dost? Které dystopie podle vás za to stojí a které zase ne? A co myslíte, může se nám stát, že se v nějakou takovou dystopii náš svět v budoucnu promění?

 Vím, že tohle téma mělo být už minulý týden, ale já prostě nestíhám, tak ho sepisuju až teď.
Nemám k němu moc co říct, možná i proto, že dystopie zrovna dvakrát nemusím a přiznávám, že až donedávna jsem vlastně ani nevěděla, co označení dystopie znamená. Po poradě s tetičkou wiki už vím, že dystopie je myšlenka fiktivní společnosti, která se vyvinula špatným směrem a má zásadní nedostatky jako například totalitní vládu nebo omezování osobní svobody.

Většina z nás nejspíš zná Hunger games, ze kterých se díku filmu stal opravdu známý fenomén. HG je první dystopie kterou jsem četla a myslím, že kdybych narazila na jinou dystopii, tak bych nejspíš tento žánr rovnou odepsala, protože to prostě není můj šálek čaje.
Neberte to špatně - nic proti dystopiím nemám, ale mě to prostě nesedlo, přijde mi to divné a padlé na hlavu. Kromě HG jsem ještě z tohoto žánru četla Divergent od Veronicy Roth a můžu říct, že tohle se mi taky celkem líbilo, ovšem zbytek dystopií u mě skočil po pár stránkách a už jsem se k nim nevrátila.

Jsem určitě pro, aby se u nás knížky tohohle žánru vydávaly - vždyť většina čtenářů je má ráda. A je to dokonce zajímavé téma - zkažená společnost, která mnohdy nemá morální zásady, jindy jich má zas nebo se tu najde něco jiného. Kdoví jak skončí vlastně náš svět?
Já to radši ani nechci vědět. K tomuhle tématu jsem řekla všechno co jsem chtěla a teď mě zajímají vaše názory - čtete dystopie, máte je rádi?