úterý 24. července 2012

Mám přečteno: Kevin Hearne - Prohnaný

Název: Prohnaný
Autor: Kevin Hearne
Série: Kroniky železného druida
Díl: 1.
Počet stran: 272
Nakladatelství: Laser
Vyšlo: 6/2012

Anotace:

Atticus O'Sullivan, poslední druid, si poklidně žije v Arizoně, provozuje okultní knihkupectví a ve volném čase na sebe bere zvířecí podobu a vyráží na lov se svým irským vlkodavem. Sousedé a zákazníci ho znají jako pěkného potetovaného jednadvacetiletého Ira – ale ve skutečnosti mu není jednadvacet let, ale jednadvacet století. Nemluvě o tom, že čerpá sílu ze země, oplývá břitkým rozumem a nosí ještě břitčí meč známý jako Fragarach neboli Odpovídač. Po tom však touží jeden pořádně naštvaný keltský bůh, který nahání Attika po celá staletí. Nyní ho konečně vystopoval a Atticus bude potřebovat všechnu svoji sílu a k tomu pomoc svůdné bohyně smrti, upířího a vlkodlačího právníka, sexy barmanky a trochu toho starého dobrého irského štěstí, aby se mu podařilo nakopat pár keltských zadků a zachránit si krk.
Svižná a zábavná městská fantasy se v zahraničí dočkala bouřlivého úspěchu a potěší všechny ctitele dobrodružných příběhů, obzvláště pak fanoušky Simona R. Greena a Jima Butchera.


*
Seznámení s Atticem proběhlo celkem ve spěchu a nedá se říct, že klidně, protože hned v první kapitole se ho snaží zabít. Takže jsem doufala, že příběh se bude odehrávat rychle a svižně. Bohužel chyba lávky a prvních padesát stran bylo převážně samé vysvětlování. Sice to u první knihy vícedílné série chápu, ale i tak se to dá přece jen líp zapracovat do celkového děje. 
Takže když jsem se horko těžko prokousala těmi padesáti stránkami, konečně jsem se dočkala děje, u kterého jsem prostě musela číst dál a otáčet stránku za stránkou, že jsem se ani nenadála a byly 2 hodiny v noci.

Hlavní zápletka se točí víceméně kolem toho, že Atticus ukradl meč, který si nárokuje i jeden starý a po dvou tisíci letech pěkně naštvaný keltský bůh, který ho chce získat pro sebe.
V knížce jsem si užívala skvělé hlášky, protože Atticus je opravdu vtipný. Další nezapomenutelnou postavou je pes, vlastně je to Atticův  irský vlkodav a jmenuje se Oberon. Oberon miluje Čingischána a skvěle se s Atticem doplňují. Fakt dobrá dvojka.

Nad čím jsem si málem zpřelámala jazyk, byla irská jména a názvy. Takže jsem se musela vrátit zpátky na začátek, protože jsem samozřejmě přeskočila takového "průvodce" jak se má co vyslovovat. Potom to naštěstí šlo všechno bez problémů. I když, můžu vám říct, že Atticovo pravé jméno je opravdu šílené. Je jedině dobře že si ho hned z několika důvodů změnil, protože muset se tím někde podepisovat, nejspš mu upadne ruka.

 Miluju tu obálku! Vážně že jo! Vlastně podle popisu a tak se mi Atticus celkem zamlouval a většinu knížky mě dost bavil.


Jako plus shledávám, že to nevypadá moc na žádnou milostnou zápletku (teda doufám, že se něco neplánuje s Granuaile).

Jo a pozor - pokud máte rádi Thora, tak v téhle knížce moc nepochodíte. Tady ho všichni nenávidí (hlavně upíří právník viking Hal) a nazývají výrazy, které sem radši psát nebudu ;D


Mám dost ráda keltskou mytologii. Vlastně mě baví mytologie hodně národů a kultur, ale zůstaňme u keltů. Byla jsem zvědavá zase na nějaké další zpracování. Ze začátku se mi to moc nezdálo, ale nakonec mi to tak nějak zapadlo do sebe a já jsem byla celkem spokojená.
Jedna z věcí, která mě příjemně překvapila byla docela rozsáhlá škála nadpřirozených bytostí - čarodějnice, vlkodlaci, upíři, ghůlové a další.

Takže jak to hodnotím celkově? Dobrá knížka se solidním potenciálem. Určitě dokáže zaujmout a udržet pozornost. Ovšem překvapovalo mě, že když se Attica snažilo zabít 9 obrů, tak že stihl na dvě stránky vysvětlovat, jak to, že se zvládne tak zrychleně hojit. Ale to je prostě Atticus a on přece zvládne všechno.

Takže nakonec po dlouhém uvažování 7/10 a doufám, že další díl mě něčím překvapí (snad příjemně). :)

1 komentář:

  1. Kdybych už neměla co číst, určitě bych se po této knize poohlédla. Pokud je autor srovnáván se Simonem R. Greenem, nemuselo by to být tak špatné čtení.

    OdpovědětVymazat