sobota 21. července 2012

Review: Na půl cesty do hrobu

Název: Na půl cesty do hrobu
Autor: Jeaniene Frost
Série: Noční lovci
Díl: 1.
Počet stran: 272
Nakladatelství: FANTOM Print
Vyšlo: 4/2012


Anotace:

Poloviční upírka Catherine Crawfieldová loví upíry s jediným cílem – pomstou. A přitom doufá, že jednou ze stvůr bez tlukoucího srdce bude její otec. Muž, který zničil život její matce. Dříve, než se jí to podaří, je ale zajata Bonesem, upířím lovcem odměn, a přinucena vstoupit do nerovného partnerství. Bones je ochoten Cat pomoci hledat otce, ale pouze pod podmínkou, že s ním začne trénovat. Cat tedy souhlasí, aby ji přitažlivý noční stopař trénoval, dokud se jí bojové reflexy nezostří jako tesáky jejího trenéra. Ale dřív, než si Cat dokáže plně užít svých nově nabytých schopností drsné lovkyně démonů, jí i Bonesovi se vydá ve stopách skupina zabijáků. Nyní si Cat musí zvolit, na jakou stranu se přidá. A Bones ji přitahuje více než jakýkoli jiný muž s bijícím srdcem…


***
Knížka Na půl cesty do hrobu (Noční lovci #1) od Jeaniene Frost mi padla do oka už dřív, ale nejspíš mě zaujaly i další tituly, takže na tenhle jsem bohužel zapomněla (hanba mi).
Nakonec jsem se k ní tedy dostala formou výhry v soutěži, kdy jsem si vybírala dle svého (ještě jednou díky moc Lady McFly). Sice na mě čeká milion dalších knížek, ale já se rozhodla nejdřív nalítnout na tuhle.



Poloviční upírka Cat Crawfordová žije na malém městě, kde mají lidi plno předsudků, takže jako nemanželské dítě vychovávané bez otce to nemá jednoduché. Nemá přátele a doma to taky nemá zrovna nejjednodušší. Matka jí nepřestává opakovat, že je s poloviny monstrum a nesmí zlu dovolit, aby ad ní převzalo kontrolu.
Cat má ale zajímavého koníčka po nocích loví upíry. Je úspěšná – hodně, dokud se jí nestane osudnou noc, kdy narazí na tajemného Bonese, který je prostě nad její schopnosti, protože je to upír úrovně Mistr. Bones ji nezabije – co navíc – nabídne jí dohodu – on ji vycvičí v dokonalého zabijáka a pomůže jí najít otce, aby ho mohla zabít a ona mu pak bude pomáhat zabíjet upíry – jen ty, které určí on. 

Během výcviku má Cat nejedenkrát pocit, že by bylo lepší Bonese zabít a krátí si chvíli vymýšlením kreativních způsobů, jak to udělat. Jenže proti její vůli ji na druhou stranu ten fešácký, upír s anglickým přízvukem a blond vlasy přitahuje. Ne, že by si to byla ochotná přiznat.
Během celého děje, ve kterém je obsáhnuto několik měsíců (opravdu se mi nepovedlo spočítat kolik, možná 3?), Cat prochází povahovým vývojem. Snaží se zbavit předsudků, že upíři jsou bezcitná vraždící monstra, která si nezaslouží nic lepšího než umřít (v tom jí velmi ochotně Bones pomáhá). Taky prochází změnou z plaché holky, která se červená při každé sexuální narážce (jo, to byly jedny z nejlepších okamžiků v knize, kdo četl, asi ví, o čem mluvím) v sebevědomou Zrzavou Smrtku, která se snaží nečervenat (většinou celkem úspěšně) a chodí v křiklavě barevných minišatech a hraje si na děvku.

Bonesovy hlášky jsou nepřekonatelné (aspoň pro mě) a jeho „kotě“ mi vyloudilo úsměv na rtech pokaždé, když jsem na to narazila.
Dějová linie byla taky hodně zajímavá, napínavá a pro mě hlavně docela nepředvídatelná, takže jsem si čtení užívala, co to šlo. Ani minutu za celou dobu jsem se nenudila.
Hlavní padouch, upír Hennessy, je zapletený v hodně nekalých věcech, ale teď stojí za zmizením mnoha mladých žen a to nemůže zůstat jen tak. Bones nahání Hennesyho už jedenáct let, a až nyní se dostává dostatečně blízko.
Udiveně ji zvedl. „Ty jsi vypila celou tu zatracenou flašku? Měla sis jen párkrát usrknout.!“
„A řekls mi to snad? Řekl?“ Došel ke mně zrovna ve chvíli, kdy jsem kecla na zem. „Neřekl jsi mi vůbec nic. Mám ta jména, a na tom jediném záleží, ale vy chlapi… jste všichni stejní. Živý, mrtví, nemrtví – všichni jste zvrhlí. A ten opilec mi vlezl do kalhot! Víš, jak nehygienické to je?“
Bones mě zvedl na nohy. Chtěla jsem protestovat, ale nemohla jsem si vzpomenout, jak se to dělá. „Cos to řekla?“
„Winston mi vletěl do kalhotek, to se stalo!“ oznámila jsem a přitom škytala.
„Proč, ty podlé, chlípné strašidlo!“ křikl Bones k hřbitovu. „Kdyby mi trubky pořád fungovaly, šel bych za tebou a pochcal ti hrob.“
Co říct? Já tu knížku prostě miluju, celou dobu, co jsem ji četla, mě neskutečně bavila a já otáčela stránku za stránkou, co bude dál. Linie Cat&Bones byla do celého příběhu krásně zapracovaná, takže to nebyla vůbec žádna „uviděla ho a uvědomila si, že je to její životní láska“ pitomost. To by v případě těch dvou ani nefungovalo.
Jediná věc, co mě na knížce přivádí k šílenství je konec. Panebože proč? Co jsem komu udělala? Mám ale jediný štěstí, že pokračování se dočkám už příští měsíc, takže budete ušetřeni mých keců, že to nevydržím.
Já nevím, jak mám knížku ohodnotit, vážně ne, protože jsem si ji fakt zamilovala, ale co když bude další díl ještě lepší. A kategorii 11/10 zavíst nemůžu, takže končím s 9.5/10 a nechávám prostor dalším dílům, když tak je vždycky možnost přidat další číslo za desetnnou čárku :)
 A booktrailer:

5 komentářů:

  1. hmmm hmmm hmmm :D skvělá recenze :) to si přečtu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky :)No přečti si to určitě, je to skvělá knížka... :)

      Vymazat
  2. Teď ji čtu a... miluju ji!!! A Bonesovo oslovení "kotě".. hm... :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. no nemilovat tu knížku snad nejde... až bude čas, tak si dám re-reading :D no a "kotě"... radši neříkat :D

      Vymazat
  3. Už ju mám doma, ale až po Vianociach sa do nej môžem začítať 8)

    OdpovědětVymazat