pátek 7. září 2012

Review: Rick Riordan - Rudá pyramida

Název: Rudá pyramida
Autor: Rick Riordan
Série: Kroniky Cartera Kanea
Díl: 1.
Počet stran: 408
Nakladatelství: Fragment
Vyšlo: 3/2012

Anotace :
První díl nové trilogie Ricka Riordana (autora Percyho Jacksona)!
Myslíte si, že je nějaký med nechodit do školy, věčně létat po celém světě, vozit s sebou jenom to, co se vejde do jednoho kufříku, a nemít žádný pořádný domov? Tak to budete koukat!
Už šest let cestuje Carter Kane z místa na místo se svým otcem, věhlasným egyptologem. Pořádně nezná ani vlastní sestru Sadie, která žije s prarodiči v Londýně. Děti se smějí setkat jen dvakrát do roka a tentokrát pro ně otec ještě ke všemu vymyslí nudnou prohlídku Britského muzea. Jenže pozor - egyptští bohové se probouzejí! Začínají nejděsivější Vánoce, jaké kdy Carter a Sadie zažili… Od toho dne se život čtrnáctiletého Cartera a dvanáctileté Sadie obrátí naruby. Sourozenci Kaneovi zjistí děsivou pravdu o své rodině a poznají tajemné egyptské bohy mnohem líp než z otcových výkladů a exponátů v muzeích.
Objevte zblízka starověký Egypt s jeho magií, dobrem i zlem a připojte se k dobrodružné výpravě sourozenců Kaneových!



Ricka Riordana většina z nás už zná. A když ne? Určitě jste od tohoto autora už slyšeli o úžasném Percy Jacksonovi.
Kroniky Cartera Kanea jsou Rickovou další sérií ze světa starověké mytologie. Tentokrát se zaměřil na dávný Egypt, takže si počteme například o Horovi nebo Usirovi.
Sourozenci Carter a Sadie Kaneovi to nemají jednoduché. Když jejich matka zemřela, soud se rozhodl, že je rozdělí a proto vyrůstali odděleně a viděli se jen dvakrát do roka. Zatímco Carter cestuje s tátou archeologem, odborníkem na starověký Egypt po celém světě, Sadie vyrůstá na klidném Londýnském předměstí v domě se svými prarodiči.

Když konečně nadejde čas jejich setkání, nic neproběhne tak, jak by to na Vánoce mělo být. Žádný punč a procházka po trzích s tátou. Místo toho se jde do muzea, zničí se vzácný artefakt a svět se uvrhne do začínající apokalypsy.
Osvobodí se totiž pět silných bohů. Sutech, ten nejhorší z nich nechce samozřejmě nic menšího než ovládnout a svět a uvést ho do chaosu.
Aby toho nebylo málo, po Carterovi a Sadie jdou původní Egyptští mágové z takzvaného Domu života, protože si myslí, že za všechno můžou oni.
Na pomoc však přichází strýc Amos a později i mladá čarodějnice(jak je ženský rod od mág opravdu nevím) Zia, která je jim dobrou průvodkyn
Samozřejmě nesmím zapomenout na Bastet, výstřední, ale mocnou kočičí bohyni, která má za úkol oba sourozence chránit.
*
„Nebojte se, sídlo je chráněné. Jenom neodcházejte. Nenechte se ošidit a nikomu neotvírejte dveře. Ať se stane cokoli, nechoďte do knihovny. To vám absolutně zakazuju. Vrátím se do západu slunce.“
Než jsme stačili protestovat, došel Amos klidně na kraj terasy  skočil z ní.
„Ne!“ vyjekla Sadie. Rozběhli jsme se k zábradlí a podívali se dolů. K hladině řeky pod námi to bylo třicet metrů. A po Amosovi ani stopa. Prostě zmizel.
V bazénu sebou mrskl Filip Makedonský. Muffin vyskočil na zábradlí a domáhal se pohlazení.
Zůstali jsme v cizím domě s paviánem, krokodýlem a tajemnou kočkou.  A celému světu zřejmě hrozilo nebezpečí.
Podíval jsem se na Sadie. „Co teď?“
Založila si ruce na prsou. „No to je jasné, ne? Prozkoumáme knihovnu.“
*
Myšlenkový a postřehový myšmaš…
Za tohle se moc omlouvám, ale vlastně tak moc nevím, co si mám o knížce myslet. Když jsem byla na začátku, byla jsem v podstatě nadšená. Bavilo mě to a vážně jsem se těšila, co bude dál. Potom jsem ale samozřejmě došla k prostředku knížky, který mě vůbec, ale vůbec nebavil. A já chvílemi pochybovala, jestli čtu opravdu knížku od Ricka Riordana. Trošku to sice ještě zachránil konec, který byl strhující, jak jsme od Ricka zvyklí.
Carter a Sadie jsou opravdu… zajímaví. Už po pár řádcích je vám jasné, že to jsou sourozenci, i když se spolu vidí 2x do roka. Bohužel jsem ale trochu narazila u jejich věku. Podobný problém jsem měla i na začátku Percyho, ale tam mi to nepřišlo tak zjevné. A proč?
Carterovi je 14 a dost často se chová jako nějaký dospělý. Ale celkem jsem to u něj chápala. Nikdy vlastně nebyl se svými vrstevníky, táta ho učil sám a polovinu života strávil na letištích a v letadlech. Nemá nic, co by mohl nazývat domov. Jeho střed vesmíru bylo, aby na něj byl táta hrdý.
Ale Sadie? Je to dvanáctiletá puberťačka, která si do vlasů dělá růžové pramínky, je sebevědomá, to je dobré, ale má vystupování tak sedmnáctileté holky. Vůbec mi ‚neseděla‘, v příběhu byla důležitým – ne-li hlavním, ale pro mě zcela rušivým elementem.  

*

Takže když se mám ke knížce vyjádřit, není to nic světoborného.  Od Ricka jsem zvyklá na lepší díla, ale toť jen můj názor. Chtěla jsem si to nechat uležet v hlavě, takže recenzi píšu v průběhu dvou dní, ale místo aby mi knížka přišla lepší, pochybuju o ní čím dál víc.
Takže konečný verdikt je 7/10. Zachraňuje to ten konec, který mě aspoň trochu navnadil na další díl.

Moc děkuji nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku.

1 komentář:

  1. noooo :D tak teď vážně nevím, jestli si ji chci přečíst :DD

    OdpovědětVymazat