¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨*¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨

Byla jsem opravdu, ale opravdu zvědavá, jak se autorka s tímhle poprala a co z toho vlastně vyšlo. A jsem taky hodně zklamaná, nebo tedy spíš nevím, co si o tom mám myslet. Bylo toho tolik a bylo to tak ujeté, že ať už autorka brala cokoliv, když to psala, chci to taky. Protože stvořit něco takového...

Karou studuje v Praze na umělecké škole. Kreslí krásné a fantastické obrázky, nad kterými se ostatním tají dech a ani ve snu by je nenapadlo, že ty bytosti z jejích kreseb jsou opravdu živé a schovávají se v jednom malém zapadlém krámku v boční uličce. Jenže do toho krámku nevedou jen dveře, je to portál. A jím se z krámku dostane Karou do celého světa. 

A proč? Vyřizuje totiž pochůzky pro záhadnou chiméru, Brimstonea. A když si tak jednou pěkně vyjde ven do Istanbulu (nebo někam jinam?) a narazí tam na záhadného anděla, všechno jde od té doby do háje. A když říkám všechno, myslím tím úplně všechno. Karou je najednouúplně sama, chiméry, její rodina zmizely a ona nemá jak se k nim vrátit a pak je tu samozřejmě tajemný anděl, pardon, seraf, který je její nepřítel, ale vlastně není.

 Je to jízda. Vážně. Nekecám. Možná trošku. Ze začátku se mi to líbilo, pak to ale ovšem šlo všechno do háje. Začalo to autorčinou představou Prahy. Nějak se jí nepovedl její úmysl udělat z Prahy supertajemné místo. A jestli si představuje čechy, tak jak píše? V životě jsem nepotkala nikoho kdo by se jmenoval Kazimír, na jednoho si matně pamatuju z českých dějin. Jo, a kdyby jste nevěděli, jako správná češka bych měla jíst každý den guláš, jmenovat se třeba Světla nebo tak nějak a vyspat se s každým klukem, kterýho potkám. Děkuji pěkně. A česky mluví jenom češi? Co třeba tak naši sousedé, Slováci? Ne? Tak nic no. Jsme prostě jeden osamělý národ. Ale ani mě to nepřekvapuje. Po tom, co jsem od bratránka slyšela, jaké o nás mají v Americe povědomí, přijde mi, že jsme dopadli ještě dobře.

Ale zpět ke knížce.

Karou mi ze začátku přišla celkem sympatická a měla jsem ji ráda. Ale ani Akiva nebyl k zahození. Zvládla bych i častý motiv anděl se zamiloval do démona, tak pojďmě kvůli nám změnit celý svět. To, že se svého nepřátelství vzdali tak snadno už mi přišlo trochu horší, ale prosím pěkně. Ale to co Akiva předvedl, když poprvé uviděl Karou? Podle všeho to měl být neohrožený a nelítostný válečník a uvidí modrovlasou holku a sesype se na hromádku jako domeček z karet? S tím můžete opravdu jít někam.

Celkem vítanou věcí pro mě bylo střídání pohledů, takže jsem četla příběh z obou perspektiv. Ovšem další věc, co mi přišla trochu nedotažená byly některé názvy aneb lucknow a Bullfinch mě prostě z textu bili do očí. Jinak ale co se týká překladu mi přišel docela dobrý, nemůžu ale moc soudit, protože originál jsem neviděla. 

Skákání v čase bylo další nevítanou věcí. Chvílemi jsem se ztrácela kdy je kdy a po chvíli mi to přišlo tak otravné, že jsem nad tím protáčela oči a listovala několik stránek dopředu a nakonec začala i přeskakovat.

Jednou z věcí co se mi líbily by Karouiny modrí vlasy. Protože já sama je chci, tak jsem jimi byla tak trochu fascinovaná, ale nechtějte po mně, abych na knize hledala další pozitiva. Možná ještě obálka. Sice ty stříbrné 'kapičky' nebo co to je ve vlasech jsou pěkné, v celku mi ale vadí to zelené oko.

Asi jsem neměla toho tolik chtít. 4/10

Trailer...