­

Review: Zrozen z noci

by - srpna 14, 2014



Autor: Sherrilyn Kenyon
Série: Liga
Díl: 1.
Počet stran: 539
Nakladatelství: St. Martin's Paperbacks
Vazba: Paperback
Vyšlo: 11/2009



Ichidianský vesmír byl opravdu ošklivé místo k životu. Byl drancován a utlačován nelítostným tyranem. To bylo podnětem pro spojení ostatních národů a vznik Ligy. Ta spadala pod vedení Kvóra. Jenže když byl tyran sražen na kolena a ve vesmíru zavládl pořádek, ani Liga nezůstala nadlouho vůči korupci imunní.
Dnes její vojáci, vysoce kvalifikovaní a vyškolení vrazi křižují vesmír a zabíjí každého, kdo se znelíbí Lize nebo jejím spojencům.
Do tohoto světa se narodil i Nykyrian Quikiades. Probojoval se potravním řetězcem až na vrchol a stal se Velícím důstojníkem. Ale jen do doby, kdy byl poslán vykonat úkol, který odmítal. Zběhl a dodnes je loven těmi nejlepšími z nejlepších. Ne, že by měli sebemenší šanci.
Nyní je jeho úkolem chránit Kiaru Zamir, která se kvůli politickým machinacím svého otce prezidenta ocitla v ohrožení života. Křehká tanečnice nemá nic společného s jeho krutým světem, který se řídí heslem „Zabij, nebo budeš zabit.“ Toto heslo se také stalo mottem Ligy.
A když po Nykyrianovi a Kiaře jdou nejen nepřátelé jejího otce, ale i ti jeho, boj o život začíná.
Napil se džusu a zaklel. „Co to je? Jed?“
Nykyrian útočně použil svůj jízlivý tón. „Nemůžeš žít jen z alkoholu.“
„Chceš se vsadit?“
„Chceš zemřít?“ Nykyrian přisunul džus zpátky k Synovi. „Vypij to a přestaň buzerovat.“
Syn neslyšně zamumlal několik posměšných slov, do kterých pro něj přidal velmi obscénní urážku. „Víš, jsi trochu chlupatý na to, abys byl mojí matkou.“ Vytáhl malou lahvičku a přilil její obsah do džusu.
Nykyrian zhluboka, divoce zavrčel, což ji skutečně vyděsilo.
Syn to ignoroval, zatímco se napil své alkoholem oživené šťávy. „Mnohem lepší.“
 
Nykyrian se může zdát na první pohled šílený. Nenechte se ale tímhle postojem oklamat, je chladně racionální a neustále se ohlíží přes rameno, jestli tam na něj nečíhá nějaká nová hrozba. Nějaká jiná, než malá tvrdohlavá tanečnice, která je paličatá, naivní, v jeho světě by nepřežila sama ani 5 sekund a přesto ho to k ní přitahuje jako magnet.
Nykovo dětství bylo hrozné, dospívání nebylo o nic lepší a ještě pořád ho pronásledují démoni, kterých se nedokáže zbavit. Některé dny jsou lepší, jiné jsou učiněné peklo
A i když se autorka snaží vykreslit Kiaru v podobném světle, nějak jsem jí to bohužel nevěřila. Ale i ona je nanejvýš zajímavá postava, která se musí potýkat se svým otcem nebo s otázkou ohledně její kariéry.
Co se týká ostatních postav, dostáváme jen malou ochutnávku, na koho se můžeme těšit v dalších dílech. Za zmínění určitě stojí Hauk – divoký Andarioňan, což je rasa hrdých humanoidních válečníků, Syn – nejlepší přítel Nykyriana, který dostane svůj prostor hned v následujícím díle nebo Darling, který se předvede v díle pátém.


Když jsem s touhle sérií začínala, nevěděla jsem, co očekávat. Počítala jsem s tím, že když je to od Sherri, tak to bude perfektní.
Ale to, jakým způsobem mě chytla tahle knížka se skoro ani nedá popsat. Byla jsem do toho tak zažraná, že jsem ji přečetla jedním dechem. A nebojte se toho, že tohle je kompletně nový svět a vesmír. Sherri vše vysvětlí s umem a elegancí jí vlastním.
Sherri, tak to bude skvělé. A vždycky jsem měla ráda cokoliv, co bylo ve vesmíru (Star Wars, Star Trek, Battlestar Galactica… asi jste už pochopili).
V tomhle závodu o přežití nejsou žádná slepá místa, pokud po sobě nestřílí (nebojte se, i když je to knížka o vrazích, zas tolik násilí tu není), tak po sobě štěkají hlášky tak skvělé, že z nich spadnete ze židle. Romantická stránka si taky přijde na svoje s velkým plusem opravdu je, že tady hlavní hrdinové netráví třetinu času v posteli, jak je to u Temných Lovců.

Hodnocení: 9/10
 
„Zkontroluju tě, až se dostanu domů.“ Pustil ji a zamířil ke dveřím. „Miluju tě, dítě.“
„Taky tě miluju, tati.“
Políbil ji na čelo, než zmizel.
Kiara cítila bolest, když ji její otec zanechal samotnou se dvěma muži. Nebyla si tím tak jistá. S těžkým srdcem zamkla dveře a pak se zamračila nad uštěpačným výrazem v Synově tváři, když došel k Nykyrianovi.
„Co to sakra bylo?“ Zeptal se ho Syn.
„Myslím, že to bylo něco, co se možná nazývá „otcovská starost.“
Syn se zamračil nad tím zdvořilým vysvětlením. „Co?… Jsi si jistý? Myslel jsem, že tahle sračka je mýtus.“
Nykyrian pokrčil rameny. „Ne, opravdu. Jednou jsem to viděl v dokumentu. Bylo to fascinující. Věř tomu, nebo ne, ale existují lidé, kteří skutečně mají rádi své potomstvo.“
„Nekecej. V žádným případě. Ty se mně znovu snažíš zamotat hlavu, že jo?“
„Ne. Přísahám. Vážně jsem to viděl na vlastní oči. Nevymyslel jsem si to.“
Syn se zachvěl. „Jo, ale to opravdu nabouralo můj koncept přirozeného řádu vesmíru. Otcovská láska? Co bude dál? Lesy se znovu zazelenají? Genetické spojení zvratů?“
Kiara věnovala Synovi podrážděný úšklebek. „Copak se vaši rodiče ani jednou o jednoho z vás nestarali?“
Syn na ni vyklenul obočí. „Jací rodiče?“
 Obrázky: Sherrilyn Kenyon

You May Also Like

0 komentářů