­

Review: Spálená mrazem

by - ledna 02, 2015

Autor: Patricia Briggs
Série: Mercy Thompson
Díl: 7.
Počet stran: 272
Nakladatelství: FANTOM Print
Vazba: Pevná
Překladatel: Kateřina Niklová
Vyšlo: 10/2013



Jeden by si řekl, že po tom, jaké měla Mercy líbánky už zažije aspoň trochu klidu. Ale mluvíme tu o Mercy. Magnetu na problémy.
Zjevně i velmi dobrá mechanička může nabourat a zdemolovat auto. Jenže pravý problém nastává, když s Jess shání odvoz a nikdo ze smečky, ano, z těch kontrolou posedlých… vlkodlaků, jim nebere telefon. Vzápětí přichází záhadná esemeska od Brana a po té, co Mercy najde ve své garáži Bena, ví, že je něco moc špatně.
 Někdo unesl celou a drží ji jako rukojmí. A taky páku proti Adamovi. Vztahy mezi vlkodlaky a lidmi jsou totiž napjaté a někdo zjevně chce, aby se úplně vyostřily a proto Adam dostává úkol, který by znamenal konec poklidného vlkodlačího života.
A i když Mercy přes pouto cítí, že Adam je naživu, jeho rozpoložení není dobré. Vlastně je hodně špatné a ona se bude muset hodně snažit, aby s hrstkou přátel a spojenců přišla na to, kdo začal tuhle složitou a smrtelnou hru…


Zavrčel. Na člověka vrčel dobře.
str. 52

https://www.google.cz/url?sa=i&rct=j&q=&esrc=s&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=0CAUQjhw&url=https%3A%2F%2Fwww.pinterest.com%2FSoulSlinger13%2Fvampires-werewolves-ect%2F&ei=w6ymVJu6J8H-UKz6g6gL&bvm=bv.82001339,d.d24&psig=AFQjCNFnS0gpc4mOrUu45dr9naR9cXFgLw&ust=1420295714596403
Mercy je moje oblíbená hrdinka. Vždycky jí byla a touhle knížkou dokázala, že nejspíš i vždy bude. Je nezdolný a nezlomný přírodní živel, odvážná, paličatá a s prořízlou pusou. Pro své blízké by zemřela a nic si nenalhávejme, několikrát už to málem udělala.
V téhle knížce jsme se ale dočkali něčeho neočekávaného. A to Adamova pohledu. Je mi jasné, že to bylo nutné, protože Mercy s Adamem byli od sebe polovinu knihy. Taky mi to objasnilo pár věcí o jeho myšlení. Líbilo se mi to ale? Ne. Patty se totiž rozhodla, že Mercy bude psát v první osobě a najednou Adamova kapitola ve třetí? Kde to, prosím, jsme? Buď jedno, nebo druhé, bylo to dost rušivé v celkovém kontextu.
Chtěla jsem teď napsat „co se vedlejších postav týká“, to by ale nebylo přesné, protože Kyle Brooks, člověk – ano, je právník, ale pořád obyčejný člověk – si pro sebe ukradl taky velkou část knihy a já jsem za to ráda, protože to bylo na rozdíl od všech těch vrčících vlkodlaků osvěžující.
Nesetkáme se ale bohužel se Samuelem, na kterého jsem byla po jeho absenci v 6. díle zvědavá.
Měla jsem chuť skákat jako malá ve chvíli, kdy se tam objevil Asil. Je to postava z Alfa a Omega série (o Charlesovi a Anně, pokud jste nečetli, vřele doporučuju). Je to šílenec a taky geniální charakter, pro kterého mám slabost.

„Myslím, že jsem špatně slyšel,“ řekl Asil, který zůstal stát. „Angličtina není můj první, a dokonce ani pátý jazyk. Řekla jste ‚přítel upír‘?“
str. 108

Po lehkém zklamání a těžkém boji s dílem předchozím jsem se tohohle trochu obávala. Nebylo ale proč. Po dočtení jsem zavřela knížku, zírala do stěny a pak ji zas otevřela a prošla si pár scén, které se mi líbily nejvíc. I tak je tu ale několik „ale“. Zaprvé cestování – pořád se jezdilo auty (ať už vlastními nebo vypůjčenými) několika různých domů, že v jedné chvíli jsem si nebyla jistá, v čím domě vlastně jsou. Zadruhé, jak jsem již zmínila, kapitoly z Adamova pohledu byly rušivým elementem v celém pojetí knihy a určitě by to šlo lépe, kdyby si s nimi Patty víc pohrála. A konečně zatřetí tu zůstalo několik nedořešených věcí. Bylo by tu ještě začtvrté, ale to je spoiler.
A důležitá poznámka ze záporných věcí nakonec – překlad. Ten se mi vůbec nelíbil. V textu zůstala nepřeložená anglická slova, blbé tvary – poprvé jsem narazila na „dohlížitele“ – a občas krkolomné věty.
A teď ještě nějaké ty kladné věci:
Ben – zase dostal víc prostoru než minule a jsem za to velmi ráda. Cítím, že tento charakter má velký potenciál - pokud nezemře, nebo se ho autorka nezbaví.
Asil – to jsem už řekla.
Zee – ano! objevil se Zee. A měl celkem drsňácký příchod.
hlášky – bylo tam plno úplně nejlepších suprových hlášek.
posledních 40 stran – tam se to opravdu rozjelo.

Hodnocení: 8/10

PS: ta obálka je v reálu opravdu tak krásná jako na obrázku
 
„Zee je kovář,“ vysvětlila Mercy a opřela se o Adama. Stejně jako Asil mluvila tiše. „Železem políbený. Siebolt Adelbertsmiter.“
„Temný kovář z Drontheimu?“ zeptal se Asil přiškrceně a napjal se.
„Správně,“ řekl Tad a odvrátil se od zrcadla k Asilovi, který byl mnohem zajímavější. Alespoň proto se na něj díval Adam. Druhý vlk naštěstí hleděl na Tada.
„Váš otec je Loan Maclibhuin, Temný kovář z Drontheimu?“ Asil se otočil k Adamovi a na poslední chvíli odvrátil oči. „Víte jistě, že chcete kontaktovat Maclibhuina? Víte, co je?“
„S věkem trochu změknul,“ ujistila Mercy Asila, než mohl Adam cokoli říct. Zdála se víc sama sebou. „Už nezabíjí lidi jenom proto, že mu lezou na nervy. Už nevyrábí šílené zbraně, které nevyhnutelně způsobí víc problémů, než jich vyřeší, jenom proto, že měl špatný den a rozhodl se zničit jednu nebo dvě civilizace.“
str. 167

„To vždycky flirtují citáty z bible?“ zeptal se Asil Tada.
Tad trpitelsky řekl: „Ti dva dokážou flirtovat s pomocí periodické tabulky i jídelního lístku. Naučili jsme se s tím žít. Sežeňte si pokoj, děcka.
str. 184

Musela jsem si seřadit úkoly podle naléhavosti. Za prvé se postarám o ty, kdo byli prozatím v bezpečí. Za druhé najdu ostatní. A za třetí donutím ty, kdo je unesli, krutě litovat
str. 32

You May Also Like

1 komentářů

  1. K tejto sérii sa už dlho neviem dostať, strašne ma láka, ale nejak na ňu nemám čas 8( Ale raz ju už začnem čítať! 8D

    OdpovědětVymazat